ÿþ<html> <head><br> <title>Texty</title </head> <meta name="description" content="Texty projekto, lánky, poezie, eseje - Vladimíra Hirsch" /> <meta name="keywords" content="Vladimír Hirsch, Mikuláa Medek, BYetislav Kafka, Bu zdráv uml e"/> <meta name="author" content="Vladimír Hirsch"> <body> <body bgcolor="#000000"><body link="#CCCCCC" vlink="#CCCCCC" alink="ffcc33"> <table background="cz_scripts_soubory/head.jpg" width="900"height"2" align="center" border="0" cellpadding="2" cellspacing="2"><tr><th><td width="900" align="right" height="2"> <br><br><br><br><br><br><br><FONT size=2><br><br> </table> <table width="900" align="center" height="2"> <th><td width="900" align="justify" valign="top"><p><font face="Arial" size="1" color="#000000"><p align="justify"> </font></p> <table width="900" align="center" border="0" cellpadding="1" cellspacing="1"> <tr> <th><td width="290" align="justify" height="2" valign="middle> <font face="Palatino Linotype" size="3"><b><font color=#DDDDDD> LÁNKY<br> <FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"><br><br> <a name="Medek"></a> Mikuláa Medek: Metafyzická transformace bolesti</b><br><br> <p align="justify"><FONT size=1 face="Arial"><font color=#AAAAAA> Mikuláa Medek (3.listopadu 1926 - 23.srpna 1974) byl umlcem originální formy, výrazn pronikavé ostrosti exprese a hluboké spirituality obsahu. Jeho dílo vytváYí jeden z nejvýznamnjaích pilíYo eského povále ného výtvarného umní. Je tomu tak o to více, ~e umlecká nezávislost a duchovní rozmry jeho tvorby byly vyjádYeny v dob komunistického re~imu v této zemi, v ase nesmiYitelného nepYátelství vo i modernímu umní a svobodnému myalení vobec. Medkov odkaz lze rozdlit do tYí základních období. Byl zpo átku výrazn ovlivnn tradicí surrealismu a tato první fáze tvorby pYedstavuje období hledání autentického vyjádYení vlastního specifického pohledu na svt. <br><br> Zrod druhé fáze lze ohrani it rokem 1952, tedy dobou t~ké a brutální politické represe, která zposobila ochrnutí vaech oblastí aktivit spole nosti. Bhem této doby Medek za al vnovat vtaí pozornost zámrn zjednoduaenému pojetí figurální malby, ani~ by vaak pYestal u~ívat surrealistický jazyk. V tchto pracích je jasn patrné zobrazení dopadu existenciální krize oné doby. Schematizované postavy v prostoru, vydechujícím simulovaný optimistický pohled na ~ivot, schizofrenní tváYe plné nejistoty a komického údsu, skrývající svou skute nou grimasu, plnou strachu, plné pYedstírání loajality a sou asn vyjadYující ztrátu vnitYní síly odolat pohodlí vlastní lobotomie. Nkteré z tchto prací pYipomínají ilustraci komiksu o tragédii lidského úpadku. Ukazují nám s bolestným výsmchem prostYedí, které omezuje individualitu do té míry, ~e se stává objektem odstranní. Jedná se o nad asové sdlení obav z pádu lidského spole enství do záYících, nicmén plochých, bezdimenzionálních rámco materialistických quasihodnot, které oslovuje se stejnou intenzitou i v sou asnosti, jí~ vládne tak snadno manipulovatelná masa spotYebitelo a její faleaná iluze svobodné volby a výbru. Na pYelomu 50. a 60. let nastává pYelom, který posléze vrcholí nejdole~itjaím obdobím Medkovy tvorby. Umlec mní tvarosloví výrazu, obraceje se do vnitYních krajin duae volbou ryze abstraktní malby. ProstYednictvím strukturálního dialogu mezi makroskopickými schématy a mikrosvtem v metaforickém slova smyslu deskribuje s ohnivou váanivostí i naopak mysteriózní temnotou barev základní otázky bytí. Pracuje s vyu~itím speciálních inova ních technik a materiálo, kde dominuje email. Výsledkem jsou tzv. "preparované obrazy" z barevných hmot, pYenáaené formou tiatných znako a symbolo. Mo~eme zde obdivovat mystickou atmosféru neobjevených dimenzí duchovního svta, stejn jako pocítit nesnesitelnou, pal ivou, hluboce vnoYenou psychickou trýzeH, ale té~ upnout svou pozornost k detailom, kde pYed námi defilují malá bolestná dramata uvnitY velmi artikulovaných struktur, symbolizujících mechanismy patofyziologických djo v organismu, zYeteln pYipomínající zpYetrhané cévy, násilné zásahy do tkán i lokální bun né exploze, jsouce jakýmisi tichými výkYiky nejen fyzického utrpení. Medkova díla jsou metafyzickou transformaci bolesti, kde partikulární, tedy intenzivní osobní pro~itek asto levituje v klidných, avaak svým rozmrem ohromujících, vaepojímajících vodách tajemných hlubin duchovního svta, ~itým konfronta ním dialogem mezi vnitYním a transdimenzionálním prostorem duae. <br><br> Medkovy malby zíkaly díky tajným výstavám roli modelu pro mladaí radikální umlce. Po roce 1960, v letech relativního uvolnní politických tlako zíkává Medek nkolik veYejných zakázek a tak realizuje své pravdpodobn v té dob nejznámjaí dílo  oltáYní obraz kostela v Jedovnici (1963), výzdobu interiéru kanceláYe eskoslovenských aerolinií v Damaaku, Koaicích (1963), PaYí~i (1964) , Praze-Ruzyni (1969) a New Yorku (1970). Nicmén, první výstava jeho obrazo byla uspoYádána a~ na konci osmdesátých let v lokální galerii v Roudnici nad Labem, tedy zcela stranou hlavního dní a za minimálního (nepochybn zámrn) mediálního zájmu. První a prozatím jediná souborná výstava byla realizována a~ v roce 2002 v pra~ském Rudolfinu. Medkovy obrazuy jsou z velké ásti ve vlastnictví svtových galerií (napY. Sydney, New York, Amsterdam, Rotterdam, Hamburk, Bochum, atd.), nebo v soukromých sbírkách. Medek vytvoYil originální symboliku znakových systémo a specifický metaforický jazyk tvaro a barev, odhalující lidskou existenci v její tragické, pitoreskní a bolestné realit, avaak intenzivn ~íznící po její transubstanciaci a smysluplném rozmru v díle, které je pYesvd ivým vyznáním o vnitYní katarzi ve smyslu tajemství víry. Intenzivní, emocionáln vypjatý výraz v metafyzické perspektiv, vnitYní konzistence sdlení, autenticita pro~itku a síla duchovní energie, vyzaYující z jeho obrazo, reprezentují jednu z nejvýznamnjaích a nejoriginálnjaích osobností nejen eské, ale i svtové scény druhé poloviny 20. století.<br> <p align="right">Vladimír Hirsch 2004<br><br> <FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"><p align="justify"><br><br> <a name="Kafka"></a> <b>BYetislav Kafka: Za hradbami vdomí<br></b> <p align="justify"><FONT size=1 face="Arial"><font color=#AAAAAA> Knihu BYetislava Kafky "Nové základy experimentální parapsychologie" jsem poznal jako student druhého ro níku medicíny coby výrazn frustrovaný návatvník této fakulty, podlehnuvaí tlaku doby, která v humanitních oborech, je~ byly pYedmtem mého zájmu i dosavadní edukace, vylu ovala mo~nost studia bez nutnosti skládat ú ty marxisticko-leninskému modelu chápání tchto disciplin. Rezignoval jsem na studium hudby, stejn jako na mo~nost studia filozofie, její~ definice byla tehdy toto~ná s konceptem filozofie ( i spíae ideologie) nesmiYiteln materialistické. Po argumentaci mých rodi o, v ní~ moj otec, politický vzeH z let padesátých ml pouze slovo poradní, jsem vyhovl pYání mé matky, vidící mne ve svých pYedstavách coby bílý pláae, pYináaející nadji a útchu nemocným, rezignoval a nastoupil cestu bludiatm exaktních vd, je~ mi byla cizí stejn tak jako nepochopitelná. Jedinou útchou mi byla  coby ultimum refugium  myalenka mo~nosti pozdjaí orientace na obor, zabývající se lé bou nemocí duae, naivn vkládaje ve své pYedstavy orientaci na muzikoterapii, arteterapii a podobné smry, je~ by alespoH z ásti kompenzovaly mému nitru vlastní smYování. Proplétaje se ve zmatku a nezájmu teoretickými obory lékaYské fyziky i biochemie, bylo mi jasné, ~e jim nikdy neporozumím a díky skute nosti, ~e moj mozek zaznamená tyto informace pouze na okraji stránky jsem pouze pYe~il pYísluané zkouaky. V onom druhém ro níku byla jednou z hlavních náplní studia fyziologie, vda o procesech probíhajících v lidském tle, jejich podstat a smyslu. Jakkoli pYedpokládala znalosti práv z onch mnou nenávidných oboro, pYece jen mne lehce zaujala svou logikou harmonie organismu a univerzálnost tchto djo mne naplnila skrytým obdivem k jejich organizaci. <br><br> A v této dob moj otec obYadn vyjmul z knihovny bro~ovaný výtisk Kafkovy knihy z roku 1945, reedici povodního "Svítání v duai", je~ poprvé vyala v roce 1925, a polo~il ho pYede mne s lehkým konspirativním úsmvem a strohým komentáYem ve smyslu "mo~ea si to pYe íst, ale z ruky to nedám". Nedoprovázeje tento akt ni ím jiným, ne~ otevYením knihy na stránce, vysvtlující základní pojmy Kafkovy teorie principo myalení a zanechal mne mému studiu prakticky ve stejném okam~iku, kdy jsem  pYes vaechnu torturu partikulárních nepochopení  disponoval pYísluanou nadutostí jedince, pYi ichnuvcího k vdní ve vcech morfologie a fyziologie tzv. vyaaí nervové innosti. <br><br> <b>Biografie :</b><br> BYetislav Kafka  (1891-1967) je pova~ován za jednoho ze zakladatelo moderní parapsychologie a duchovního otce tradice této disciplíny v esku. Jeho myalenky zna n pYedstihly dobu, inspirovaly a ovlivnily dalaí generace výzkumníko v této oblasti. Nalezneme je v rozných obdobách a - díky dnes ji~ ponkud archaickému jazyku Kafkovy knihy  pouze terminologicky odlianých variantách v pracích mnoha moderních vdco nejen v oboru psychologie a psychotroniky, ale i v teoriích pYírodovdných disciplin, jakými jsou kvantová fyzika, biofyzika, biologie, neurofyziologie, ad. Kafka studoval vlastnosti a schopnosti lidského mozku pomocí hypnózy a byl té~ velmi vyhledávaným lé itelem. Povodním povoláním YezbáY a sochaY objevil své schopnosti uvádt citlivé osoby do hypnotického stavu zcela náhodn, kdy~ tak nevdomky u inil se svými dvma spolupracovníky. Po této události se Kafka za al intenzivn zabývat studiem hypnózy a rozvíjet své schopnosti experimenty v oblasti sugesce a telepatie. Vzhledem ke svým stálým zdravotním potí~ím se za al zajímat také o pYírodní lé itelství. Díky úspanosti v této oblasti se pomrn rychle stal velmi vyhledávaným. <br><br> V rámci lé ení soustYeuje postupem asu okruh senzitivních jedinco, jejich~ prostYednictvím získává informace a ur uje postup lé ení. Tyto senzitivní jedince nazývá Kafka "subjekty". Jedná se tedy o pojem pro osobu disponovanou k ovládnutí hypnologem a tedy i prostYedníka mezi hypnologem a pYedmtem zkoumání (objektem) v rámci experimentu. Jeho práce se postupn orientovala více smrem ke studiu morfologie a innosti lidského mozku, jakkoli se svým pacientom (jak popisuje) vnoval za ka~dých okolností s maximální intenzitou a lé ení neprovozoval jako výdle nou innost, ke které mu slou~il jeho sochaYský ateliér. T~iatm Kafkové badatelské práce se staly otázky podstaty myalení, energetického potencionálu mozku, objevování skrytých mo~ností duaevní innosti, jejího rozvoje a primární asoprostorové i substanciální jednoty ~ivýchorganismo i ne~ivé hmoty. Kafka byl hluboce vYícím lovkem, proto vaechny jeho pYedpoklady vycházejí z univerzálního kreacionistického principu. <br><br> Ve svých pracích se deskripcí experimento sna~í dolo~it, ~e schopnosti lidského mozku jsou nesrovnateln vyaaí, ne~ je tradi ní pojetí vdy schopno prokázat a pokouaí se ur it smr, kterým lze tyto mo~nosti vyu~ít k obecnému prospchu. Celkový po et osob, které Kafka uvedl do hypnotického stavu je uvádn kolem 15.000, nicmén k vlastní výzkumné práci si vybral pouze sedm osob, se kterými trvale spolupracoval. <br><br> Po druhé svtové válce byl pozván na univerzity do Spojených státo a Austrálie ke spolupráci s tamními odborníky, ale nikdy tato pozvání nevyu~il. Po komunistickém pYevratu v  eskoslovensku v roce 1948 mu byla zakázána veakerá výzkumná innost. A koli byl tehdejaím re~imem pronásledován, asto vyslýchán a psychicky týrán, ve své práci ilegáln pokra oval. Jeho dom byl po velmi dlouhou dobu hlídán pYísluaníky tajné policie, pYesto se vaak policejnímu systému komunistického státu nepodaYilo jeho práci zastavit a to té~ díky vysoké popularit, jí~ se tail a které se establishment obával. Traduje se jako nepotvrzený paradox, ~e tajn lé il dokonce i prezidenta Antonína Zápotockého. V aedesátých letech se politická situace v zemi ponkud uvolnila a v této dob také dochází k intenzivní komunikaci s novou generací v oboru a pYedávání zkuaeností. BYetislav Kafka zemYel 27. srpna 1967 na cévní mozkovou pYíhodu. <br><br> <b>Pojmy, poznatky a teorie :</b><br> Ve své knize  Nové základy experimentální parapsychologie a vydané poprvé v roce 1925 pod názvem "Svítání v duai" a postupn publikované do dneaního dne v témY dvou desítkách edicí. Kafka zde pYedstavuje svou teorii nových morfologických struktur mozku, principo jeho innosti a na výsledcích svých experimento demonstruje jeho mo~nosti a schopnosti. Vaechny poznatky získával prostYednictvím komunikace s osobami v hlubokém hypnotickém stavu. Jeho práce se právem Yadí k seriózním vdeckým dílom.  Dodr~oval pYi provádní pokuso pYísné podmínky, dbal na mo~nost ovYení svých poznatko, pracoval za pYítomnosti svdko, jejich~ jména jsou v knize uvedena. Krom teoretických závro obsahuje podrobné popisy jednotlivých významných experimento, které se na jejich utváYení podílely. <br><br> Základní princip procesu myalení je podle Kafky soustYedn v mobilních "nadbun ných" substancích, které jsou asociovány kolem neurono v aedé hmot mozku. Kafka nazývá tyto volné struktury " esplana". Jsou nositeli pamti a jejich selektivní kmitavý pohyb pYedstavuje vlastní mentální aktivitu. Protosplana jsou podobné podstaty jako esplana a nalézají se v oblasti povrchu ma­lého mozku. Jsou neoby ejn citlivými pYíjemci vyslaných vln myalenkového fluida, které je rozechvívají. Touto svou inností zachycují telepatické zprávy, vyslané - ae ji~ vdom i nevdom - z mozko jiných osob. V noci za spánku jsou protosplana neustále drá~dna bloudi­vými vlnami ástic myalenkového fluida, ím~ vyvolávají sny. <br><br> Podle Kafky existuje látka, jí~ nazývá "protonací", která pYedstavuje prapodstatu bytí a o ní~ si není jist, zda je hmotné i nehmotné povahy (zYejm té~ proto u~ívá podstatné jméno slovesné). Tato látka se zcela vymyká asoprostorovým vztahom, neb disponuje schopností otiskovat v sob vaechny události, myalenky a pYedstavy bez závislosti na ase, prostoru a vdomí, je tedy vlastn jakýmsi trvalým, vaudypYítomným zápisem existence svta a ~ivota. Je nezbytné upozornit na shodu názvu s chemickou reakcí, s ní~ má spole ný význam pouze ve fundamentální povaze procesu. Skrze záznam v "protonaci" je disponovaná osoba schopna pozorovat a popsat dje v jakémkoli asovém a prostorovém úseku historie. Touto myalenkou Kafka pYedeael o nkolik desetiletí nkteré teorie v oblasti pYírodních vd a psychologie, které nalezneme napY. v pracích významného amerického psychologa Charlese Tarta, pYedevaím v jeho knize "Transpersonal Psychologies" z roku 1975 a dalaích. <br><br> Dalaím pojmem, kterého Kafka u~ívá je ektoplazma, nikoli vaak ve standardním biologickém slova smyslu (viz ektoplazma). Tento termín ve vztahu k parapsychologii u~il poprvé Charles Richet v roce 1923. Ektoplazma vzniká tak, ~e hmota mi­moYádn disponované osoby (tedy subjektu v hlubokém hypnotickékm spánku) je rozkládána na tzv. "pyrotony" a "sitony". Sitony jsou nejjednoduaaí hmotné ástice prahmoty (co~ je podle Kafky nejjednoduaaí stvoYená hmotná substance, nejstaraí forma hmoty, schopná zna né mnlivosti, pYetváYení a seskupování), dále nedlitelné, pyrotony vznikají sdru~ováním sitono ve formace velmi variabilní povahy, od nejjednoduaích a~ po zna n komplikované útvary. Sitony, resp. pyrotony migrují mimo tlo disponované osoby a v ur ité vzdálenosti se znovu skládají v atomy a molekuly. Tento proces se nazývá dematerializací a materializací a je Yízen nadnormální duaevní inností subjektu. PYenáaí-li se hmota v dematerializovaném stavu na velkou vzdálenost, kde se opt skládá, je nazývána teleplazmou. <br><br> Kafka studoval té~ tzv. tlesný magnetizmus, odlianý a pouze principiáln pYíbuzný jev s magnetismem fyzikálním, jeho~ podstatou je silové posobení na pohybující se nositele elektrického náboje. Tlesný magnetizmus popisuje jako vyzaYování látky Yidaí ne~ vodík. Je hmotné povahy a vzniká v protoplazm bunk a je zodpovdný za úroveH ~ivotaschopnosti organismu. Jeho základní morfologickou jednotkou je megatron, ástice z druhu pyrotono, vymraeovaná z atomových jader protoplazmy a shlukující se ve formace, které vytváYí fluidum tlesného magnetismu. Ten lze voln ovlivnit a pYenáaet na jiné osoby, proto vzhledem k svým vlastnostem pYedstavuje základní, prvoYadý mechanismus lé ivých ú inko parapsychologického typu terapie. Látkou s podobnými vlastnostmi je tzv. "oduaí". Je také povahy hmotné, je té~ vyzaYováno a tvoYí energetické pole - auru kolem organismu, ale na rozdíl od tlesného magnetismu je vyzaYováno z jader bunk, po­hybuje se rychlostí myalenky a nelze jej ovládat v­dom, proto~e je nástrojem nadYazeného - ae ji~ "nehmotného" i jakousi vyaaí hmotou v transdimenzionálním smyslu formovaného, v ného, zákonom materiálního svta nepodléhajícího a na fyzickém bytí a voli nezávislého alter ego lidského individua - duae v transcendentním významu a stavu. <br><br> V rámci studia telepatie rozeznával Kafka dva zposoby pYenosu myalenek, vdomé a neuvdomlé. První z nich jsou usmrHovány volními mechanismy k protosplanom pYíjemce a rozkmitají v po~adovaném rytmu, ím~ se pYenos realizuje. Jsou doprovázeny elektromagnetickými vlnami, které Kafka ovaem po~aduje pouze za jev provodný. Neuvdomlý pYenos myalenek se uskute Huje bloudivými vlnami ástic myalenkového fluida pYi nkterých intenzivních duaevních innostech a migrují prostorem a mohou rozechvívat protosplana osob, na n~ náhodn dopadnou. Vtainou se tak dje ve spánku, a takto zachycené pYedstavy se mní ve sny. <br><br> <b>Význam díla :</b><br> Kafkovy poznatky, teorie a závry sice nelze stále jeat pova~ovat za pln prokázané v rámci standardního paradimgatu sou asné vdy, ale výrazná pYíbuznost s nkterými výsledky z nejroznjaích oblastí pYírodovdného výzkumu a psychologie druhé poloviny dvacátého a po átku 21. století je více ne~ zjevná, a to nejen v díl ích myalenkách, ale pYedevaím v obecném smyslu jeho filozoficky pansofického nazírání svta coby univerzálního, jednotného a harmonického celku, kde vaechny vdní disciplíny mají pro proces poznání rovnocenný význam. Kafka si byl vdom, ~e výsledky jeho práce jsou do zna né míry neovYitelné (jakkoli dbal na dodr~ování vaech dostupných podmínek prokaznosti, pYímo úmrných metodám, které volil), a proto i pYedmtem skepse, jeho myalenky vaak v rozných obdobách a terminilogických variantách lze nalézt v pracích mnoha moderních vdco nejen v oboru psychologie, psychotroniky, ale i v teoriích pYírodovdných disciplin, jakými jsou kvantová fyzika, biofyzika, biologie, neurofyziologie i v nkterých soudobýchfilozofických konceptech, ad. <br><br> Kafka je uznáván jako spoluzakladatele moderní parapsychologie. Na výsledky jeho výzkumu v mnohém navazovaly dalaí generace eských badatelo a jeho dílo b~n patYilo k základní literatuYe eské akoly psychotroniky, která v aedesátých a na po átku sedmdesátých let 20. století ur ovala vývoj oboru ve svt, proslavené psychologyZdeHkem Rejdákem, zakladatelem svtové psychotroniky, významným eským vdcem v oblasti transpersonální psychologie Stanislavem Grofem, Frantiakem Kahudou a dalaími. <br><br> Zdenk Rejdák, který se s Kafkou osobn znal a asto jej navatvoval, deskribuje pYesn nejen ve své knize <i>"Telepatie a jasnovidnost, ale té~ ve svých vzpomínkách podstatu Kafkova pYínosu:  A za co jsme mu snad nejvíce vd ni? Nejen za to, ~e odhalil nepoznaný fantastický svt naaich duaevních rezerv a bezmezné mohutnosti duae, ale pYedevaím za to, ~e rozkryl jednotný etický kód v ka~dém z nás a ~e v oblasti svdomí není variability, není moje, není tvoje, není naae, není vaae svdomí, ale je jedno univerzální svdomí, ke kterému se asto velice t~ce propracováváme .</i> <br><br> Kafkovy teorie základních struktur hmoty, jejich jednoty, funk ního propojení v rámci nezávislosti jejich existence a innosti na ase a prostoru, se zdají být v mnoha aspektech pYedchodci teorií jak v oblasti moderní psychologie, napY. v nkterých pracích Stanislava Grofa, tak pYírodních vdách, napY. v pracích pYírodovdce Alaina Aspecta a pYedstavitele moderní kvantové fyziky Davida Bohma i významného neurofyziologa Karl H. Pribrama. Nkteré výsledky Kafkových experimento jsou v pozoruhodné shod s poznatky psychologa a lékaYe Raymonda Moodyho, zabývajícího se fenomény "life after death" a NDE (Near Death Experience) a proslaveného knihou }ivot po ~ivot[15]. <br><br> Kafkova bibliografie obsahuje krom základního díla, je~ bylo, jeat tYi práce, <b> Parapsychologie ,  lovk zítYka </b> a <b> Kultura rozumu a vole </b>, z nich~ poslední dv jsou smrovány k filozofickému substrátu smyslu Kafkovy práce. <br><br> A tak - jakkoli jsem pYistoupil k etb s nále~itou skepsí - kniha nejen rozaíYila mou pYestavu o djích v lidském mozku, ale svou univerzálností pYispla významn k definitvnímu zformování mé vlastní filozofické orientace. Jakkoli jsem se nakonec po zkuaenostech ze zapadlých temných zákoutí kliniky, které byly vyhrazeny pouze trpným odborníkom, specializujícím se na hypnologii a dalaí alternativní smry a chemicko-technologickému pojetí disciplíny, psychiatrii nerozhodl vnovat, moj pohled na pYedmt mého medicínského zkoumání za dobu mé lékaYské praxe ji~ jednou prov~dy zcela pYirozen obsahoval ono  neexaktní a  pseudovdecké univerzální pojetí organismu coby jednoty ducha a hmoty. <br><br> S úsmvem musím na závr vzpomenout na drobnou událost, která se stala, kdy~ nám bhem studia oboru byla poskytnuta jediná mo~nost navatívit tichou laboratoY hypnologa. Vtaina vstupovala do místnosti s neskrývaným výrazem pYesvd ení o pYedem ztraceném ase, nicmén se zvdavostí. Jeden moj velmi dobrý kamarád, který mne pYes svou nepochybnou inteligenci v~dy iritoval svým a~ naivním materialismem, jimi~ mYil vae co se mYit dá a vaím, tímto zposobem nemYitelným hluboce pohrdal, vstupoval jako jediný do místnosti se airokým, povzneseným úsmvem, jím~ odsuzoval vae pYíatí do kategorie aarlatánských bájí. Kdy~ se poté stal jediným z celé, asi dvaceti lenné skupiny, který byl lékaYem uveden do hypnotického stavu a sám posléze, kdy~ my ostatní byli vykázáni na chodbu, popisoval s údivem a jistou pokorou své pocity a zdar hypnologovy sugesce, bylo zjevné, ~e jeho pohled nejen na fakt jako takový doznal zmn. Nikdy to sice veYejn nepYiznal i neprohlásil, ale krom toho, ~e se stal pravidelným návatvníkem semonáYo zmínného odborníka, ji~ nikdy jsem od nj neuslyael dYíve tak b~né odsudky poznatko, jejich~ prokazatelnost se vymyká dostupnosti standardních metod poznání. <p align="right">Vladimír Hirsch 2011<br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> </p></td></th> <th><td width="10" align="left" height="2" valign="top"> <FONT face="Arial"><FONT size=2><font color="#CCCCCC"></b></td></th> <th><td width="290" align="justify" height="2" valign="middle> <a name="Eseje"></a> <font face="Palatino Linotype" size="3"><BR><b><font color=#DDDDDD>ESEJE <FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"><br> <FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"><p align="justify"><br> <a name="Salut_artist"></a> "Salut l'artist" aneb "Bu zdráv uml e !"<br><br></b> <p align="justify"><FONT size=1 face="Arial"><font color=#AAAAAA> Po mnohá staletí byli umlci nazýváni Yemeslníky, co~ nebylo ani urá~kou, ani projevem neúcty, jednalo se nicmén o uznání schopností prosté pYídlu výjime nosti. Krom toho, ~e jí pova~ovali za pYirozenou, nepYeká~ela tato zdánliv skli ující skute nost jejím adresátom v tom, aby nkteYí z nich vytvoYili díla, jejich~ kvality nelze mít za jiné, ne~ výjime né. Bylo tomu mnohdy o to mén, o  vyaaí umlecké cíle byly splnny. Podobn i hloubka vrypu autorova jména nemusela v~dy nutn záviset na hodnot provedeného, neboe  co hrálo ponkud významnjaí roli, ne~  kdo . <br><br> Je-li sou asnost vobec schopna i ochotna se promnou náhledu na tento problém zabývat, jsou tento zvyk a z nj pramenící zdánliv prokazatelná nespravedlnost pYedealých vko nahlí~eny s blahovolnou pYevahou. PYedstavují toti~ pouze pYízna né rysy oné, v o ích  postmoderního lovka jednozna n temné doby, která vzhledem k "primitivní" úrovni ~ivota i smýalení nemohla logicky chápat význam tvor ího ducha umní pro jedince i spole nost. Jist té~ proto bychom v dneaní dob jen st~í nalezli mecenáae, který by financoval umní z ryzího entuziasmu, pro pYesvd ení o jeho kvalitách, i prost jen bez vyhlídky na následný hmotný efekt tohoto kroku. Nelze ovaem ignorovat instituce, oficiáln povYené budováním obrazu tzv.kulturnosti, jejich~ pYínos spo ívá pYedevaím v podpoYe projekto, které  z jakýchkoliv dovodo- ~ádnou podporu nepotYebují. <br><br> Nepochybn kontroverzní postoj doby, ve které duch je mrtvolou, ze které zbyla ji~ jenom kostra a nelze se proto ani domýalet, jak vypadala obrostlá svaly a ko~í. PYesto, spíae vaak práv proto naplnil pojem "umní" a "umlec" ústa kdekoho, pYedstavuje pYitom ryze sebestvoYivaí fenomén, jen~ lze chápat jakkoli, nikdy vaak ve svém povodním významu. Tato realita nepYedstavuje pYirozen njaký náhle vzniklý stav, je výsledkem dlouhodobého vývoje povdomí, jeho~ etiologie spo ívá v pýchou stvoYené premise, ~e lovk jest sám sob cílem a mYítkem. Tento umle vypracovaný model mohl úspan o~ivnout pouze za pYedpokladu, ~e jeho tvorci odejmou jedinci vae, co jej iní vzta~ným ke kategoriím, je~ ho pYesahují. Za iluzi vaeobjímající ambice, nazývané svobodou lovka, bylo proto zaplaceno jeho uvznním do prostoru, jemu~ byly odHaty atributy, kterým není schopen vládnout, bylo tedy zapraveno jediným mo~ným platidlem - jeho skute n svobodným duchem. K dokonalosti mýtu samospasitelství musel být ovaem tento akt proveden zposobem, jen~ by zaru il bezbolestný pYerod - tedy tak, aby cílová jednotka nepocieovala ~ádnou ztrátu i prázdné místo v anatomii své osobnosti. <br><br> Proto~e in byl nahrazen postojem, tvoYivý univerzalismus génia bezpohlavním eklekticismem promru a duch hmotou, bylo a je bezpodmíne n nutné k zachování zdání duchovních kvalit sou asníka bu nahradit chybjící substanci syntetickým ne~ivým materiálem nebo pYedstírat, ~e neexistuje. <br><br> Druhá z mo~ností je ve svt umní (ae ji~ ho sám vytváYí, je jeho posuzovatelem, kritikem, konzumentem nebo pouhým pYihlí~ejícím) pro individuum, tou~ící tYeba jen v skrytu duae po jakémsi naplnní - lhostejno, zda jakkoli vylhaným i pravd podobným  v~dy více nebo mén diskvalifikujícím momentem. Proto je vyhrazena bu tm, kterým nestojí za to se problémem zabývat nebo pro ty, k jejich~ mediáln úspanému obrazu jistý modus diskvalifikace patYí (samozYejm nikoli ten, jen~ by z nich inil outsidery umleckého promyslu) a jejich~ odvem je v~dy módní brnní nihilismu, zaru ující být spolehlivým aatem vaech situací, maje pohotová a vy erpávající Yeaení v~dy po ruce, neboe nevy~adují odpovdí na nic, jsouce navíc obohaceni lacinou mo~ností holedbat se iluzí dokonalé svobody a tolik celospole ensky vzývané tolerance.<br><br> Existuje-li tedy osobní nesouhlas jedince s volbou této mo~nosti, pYiklání se s majestátním pocitem objevitele k první z variant. Jeho  vynález chybjícího lánku je provázen o to vtaí náru~ivostí, ím je náhra~ka pochybnjaí kvality. PYes zdánliv mén brutální motivy je tento jev bezpochyby mnohem zhoubnjaí, ne~ pYedchozí. Je tomu tak proto, ~e nihil nemo~e být toti~ nikdy njak faleané, neboe neexistuje. Naproti tomu, náhra~ka je faleaná ze samé podstaty, proto její reprodukce znamená zpravidla výstavbu dokonalého bludiat pro samého jejího stvoYitele. Úspané dokon ení stavby je provázeno patologickým pocitem atstí z vytvoYení prostoru vlastního bytí, který vaak pohádkov tragikomicky pYedstavuje pYedevaím ztrátu mo~nosti z nj uniknout. <br><br> Mechanistická struktura tchto myalenkových stereotypo predikuje pomrn jasn vztah nejen k díl ím atributom umleckého díla, pYedevaím vaak k samé jeho podstat. Proto jeho degradace v airokém kontextu se stala nevyhnutelnou a lze ji spatYit ji~ v prostým okem viditelné skute nosti, kdy za umní je pova~ováno prakticky cokoli a o jeho kvalitách rozhoduje vae, jen ne ono samo. Z tých~ dovodo se také mohlo stát pouhým obchodním artiklem a pYedmtem jakýchsi dra~eb, kde si jeho slávu osobuje ur ovat komise pYísluan zainteresovaných a odpovídajícím zposobem úslu~ných pseudokritiko, doplnná pro jistotu pYedstaviteli toho nejubo~ejaího formátu  bran~e , eventuáln mana~ery a úYedníky s pYípadn podobnými motivy zájmu. To vae fináln zaatítno nejvyaaí, jakkoli nejtrapnjaí autoritou sou asnosti, jí~ je plebiscit. <br> A proto dnes, na rozdíl od minulosti, jsou Yemeslníci nazýváni umlci. O to více, o  vzdálenjaí umní, o  vtaím strachem z vlastní nicotnosti jsou zneklidHováni a vdomi si instinktivn pomíjivosti své levné slávy, musí být pravideln nábo~n uctíváni a oceHováni na veYejných demonstracích obdivu, které s bezostyaností, je~ je jim dovolena jejich zbída elým publikem, organizují sami pro sebe.<br><br> Zatímco tedy tisíce druhoYadých Yemeslníko, jim~ je skromnost a pokora stejn cizí jako invence, sklízí ovace zaplnných sálo, je v tomto komunika n vysplém svt skute nému umní vyhrazeno pYíaeYí izolace jako nechtnému dítti. Zákonitý dosledek innosti, smYující s automatismem sob vlastním k popYení a následné zámn pravého významu a smyslu umní.<br> <br>Tedy bu pozdraven, sou asný bo~ský uml e ! Salut, l´artist ! <P align=right> Vladimír Hirsch, 2000<br><br> <P align=left><FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"><b>Problém srozumitelnosti umleckého díla<br></b> <p align="justify"><FONT size=1 face="Arial"><font color=#AAAAAA> Stravinskij se svého asu strachoval o srozumitelnost hudby, Schoenberg naopak tento fenomén odmítal, pova~uje za pYirozenou pYímou úmru náro nosti vynalo~ené práce tvorce k nárokom na její konzumaci poslucha em. PYítomnost podobné diskrepance v pYístupu stejn jako permanentní diskusi na toto téma lze najít v ka~dém historickém období a ve vaech umleckých ~ánrech s výjimkou dneaka. StYet tchto protichodných názoro, liaící se snad jen intenzitou, býval na rozdíl od sou asnosti veden za pYítomnosti vaemi stranami respektované nutnosti vnitYního Yádu díla, ae je jeho systém jakkoli individuáln rozdílný. Problematika byla tedy Yeaena se samozYejmým pYihlédnutím k základním obsahovým atributom opusu, nikoli sama o sob. Proto se také nemohla stát kruciálním momentem v jeho hodnocení, co~ výrazn minimalizovalo nebezpe í globálního omylu pro odmítnutí kvality z podru~ných dovodo i definitivní jeho zavr~ení pro dobovou nesrozumitelnost. Naproti tomu v sou asnosti není úmrtí i tYeba jen ambicemi umlecky plnohodnotného, avaak mén srozumitelného díla ani ji~ pouhou hrozbou, je realitou. Lze si dokonce bez nadsázky dovolit tvrzení, ~e vtainu takových je mo~no pova~ovat za mrtvé ji~ ve chvíli svého zrodu. V optimálním pYípad mo~e as od asu najít cestu k jednotlivcom nebo mikrospole enstvím, odhozeným na okraj cesty (a poznamenaným pYísluanými následky inzultu) atítem buldozeru, zvaným masová kultura. <br><br> Kde je skryta pYí ina takového stavu ve svt, jen~ je vybaven mo~ností témY dokonalého pYenosu informací v etn vysplé reproduk ní techniky vaeho druhu, tedy i teoreticky vtaí aancí k oslovení airaích vrstev respondento? Odpov není a~ tolik slo~itá, jak by se mohlo na první pohled zdát, neboe poptávka po takovém produktu znamená hledání inven ního, ducha nezproatného díla, neopomíjející po~adavky na formu sdlení. Absence takové poptávky není tedy ni ím jiným, ne~ logickým dosledkem úspané inaugurace a postupného utu~ení vlády spole nosti ne jiné, ne~ práv ducha zproatné. Její forma existence není pYirozen slu itelná s jinými potYebami, ne~ které je schopna zajistit pouze armáda pseudoumleckých kup íko. Jejich úspch je zalo~en na pYedpokladu, ~e je arteficieln odstrann povodní obsah produktu. Jakkoli obtí~ným úkolem se mo~e takové po ínání jevit, technologie takového postupu nespo ívá v násilném jeho vyrvání, ale pYirozen následuje realitu kolektivního vdomí nepYítomnosti duchovního rozmru bytí, proto jí sta í pouhá zámna obsahu pojmu, se kterým je manipulováno, pYi em~ akt vy~aduje sou asn ji~ jen uvést konzumenta v pYesvd ení, ~e se jedná o zále~itost pouhé sémantiky. Tento proces nevy~aduje prakticky ~ádné energie, prvotní impuls toti~ spouatí mechanismus pohodlnosti a ignorance, podobný výrazn reakci Yetzového typu. <br> <br> Jaký smysl má tedy diskuse o srozumitelnosti umní dnes? Problematika ji~ nemá ~ádný ekvivalent v obav Igora Stravinského, je toti~ nej astji za pomoci mediálních katalyzátoro degradována na pouhý pYíhodný quasiargument v ústech demagoga i diletanta, jím~ se pokouaejí pYihodit trochu více na váhu pro vytou~ený prokaz hodnoty promrné i podpromrné produkce nebo naopak odejmout hodnotu dílu promr pYesáhnuvaímu. Vulgarizací problému s opa ným znaménkem je zákryt nesmyslu arovným proutkem umlecké svobody. Pohnutky v obou pYípadech mohou být rozli né, nikdy vaak jiné, ne~ mající povod nebo cíl v omezenosti. Tato tvrzení si pochopiteln neosobují nárok pYisoudit podobným jevom místo jen v sou asnosti, pouze konstatují airokou akceptaci tragického pYevleku tchto jednozna ných faux-pas do spole enského odvu dneaka. <P align=right> Vladimír Hirsch 2001<br> <br> <P align=left><FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"><b>Pojídání duaí aneb úspchy filozofie úspanosti <br></b> <p align="justify"><FONT size=1 face="Arial"><font color=#AAAAAA> Jedním z nejzrodnjaích produkto mechanizmu despiritualizace je úspch coby univerzální mYítko, tedy i mYítko kvality. Není tYeba popisovat spole enskou vtainou pYijatou pYedstavu úspanosti ani spekulovat, nakolik je tato skute nost nebezpe ná, absurdní i destruktivní, neboe výsledky jsou vaudypYtomné a zjevné. Práv ony by vaak byly schopny zavést pozorovatele k pYesvd ení o nezmrné námaze, jakou bylo tYeba vynalo~it, aby se do o í bijící malformace stala pYirozenou sou ástí vdomí miliono. Kolika mýty musel být asi tento pojem opYeden a jakými vlastnostmi svými tvorci vybaven, aby budil co nejmenaí podezYení z falzifikátu? Jeho uvedení v ~ivot pYece muselo být navíc podmínno nadlidskou trplivostí pYi ekání na postupnou inkorporaci antropocentristického materialismu do myalení spole nosti a slo~itým vývojem ve vytváYení adekvátních technik, které zaru í jeho zdaYilou instalaci. Ó jaký omyl! Nic v historii nemlo volnjaí a snazaí cestu k souhlasu, jako práv tento model hierarchie hodnot. Nic toti~ nevyburcuje k vysoké výkonnosti na nejroznjaích rovinách více, ne~ pohodlnost.<br><br> Poskytnutí snadných Yeaení vzbuzuje nevaední vdk davu, jen~ se bez prodlení, zcela spontánn a s pYísluanými projevy úcty jme slou~it novému bo~stvu. Bo~stvu, které nic nevy~aduje, nic nesoudí, vaemu dává zYetelný rámec a vae v tomto rámci poskytuje, tedy bo~stvu podle jeho pYedstav. Obti tohoto pojídání duaí se dokonce ocitají v situaci, kdy s mírou (samozYejm nikoli  hloubkou ) jejich pYesvd ení roste i hrdost a pocit povinnosti bránit je za ka~dou cenu. Honosí se svou bezduchostí jako atítem pYed ímkoli, co by se tYeba jen náznakem mohlo dotýkat svrbjící skute nosti a jsou bláhov pYipraveny bojovat za svého nejvtaího nepYítele, proto~e jim poskytl recept na atstí, spo ívající v právu na ignoranci estetiky a ve svobod dopYát si vaeho l~ivého, pokud to slou~í jejich psychickému komfortu. V pYípad pochyb mají záruku v dostatku renomovaných referencí, dodaných dalaími, k tomuto ú elu snadno klonovatelnými pYisluhujícími, jejich~ posláním je povolání ur ené pro lovka neschopného tvorby, tedy kritika.<br><br> Úkolem lodivoda sou asného umní je pak chránit vaechny své duae pYed nákazou dýmjovým morem kriti nosti a tu~by po naplnní jakýchsi neznámých (a proto tedy v jejich pojetí neexistujících) prostor svého srdce. Disponuje pYitom vaemi vymo~enostmi, vhodnými k mediálními manipulaci, neboe pro ka~dého jejich vlastníka je v~dy vítaným garantem prosperity (pochopiten bilaterální). Pro zdaYilý výkon funkce musí být toto individuum vybaveno pln vyvinutým instinktem, zposobilým detekovat nebezpe í svobodného umleckého ducha s takovou rozliaovací schopností, ~e ji~ pouhý nástin podezYení z jeho pYítomnosti posobí nezvladatelnou nauzeu, zatímco jeho bankovní konto zachvátí témY konvulzivní forma obavy o ~ivot. <br><br> Úspanost dneaní tvorby pYedpokládá panoptikální, pokud mo~no multimediální image formy k nakrmení smyslových archetypo. Výtvor takového typu neopomene ~ádnou pYíhodnou a adekvátn zpromrnnou dobovou ingredienci, pYi em~ výsledný eintopf je dochucen vtaí i menaí dávkou více i mén kvalitního psychostimulancia, ae ji~ ú elov skrytého i neskrývaného. To vae za nasycení základního po~adavku bezobsa~nosti. Je tedy logické, ~e ú innost produktu smYuje poté k tm etá~ím podvdomí, které lze zaYadit jen o málo výae, ne~ reakci slinícího Pavlovova psa, tedy mírn pYesahující rámec první signální soustavy. K výrob mediátoro mezibun ných interakcí není pochopiteln zapotYebí invence básníka.<br><br> Jedním ze zYetelných signálo destruktivismu umní je plagiátorství. Tento rozaíYený a se samozYejmostí pYijímaný jev se profiluje pYevá~n ve své nejtupjaí podob, motivované pouze primárním výpo tem pYi~ivit se na osvd eném úspchu, jsa pYitom jeat zvýhodnn skute ností, ~e v dob prosperujícího obecného relativismu není ji~ pova~ován za apriorní prohYeaek. Takové po iny se projevují bu ryzí neomaleností nebo rádoby vychytralou snahou o skrytí povodu, co~ jest doprovázeno dojemn politováníhodnou scénografií blamá~e. Jen málokdy nacházíme v u~ití stejného principu i látky (pochopiteln nikoli otrocky kopírované) prvotní funkci pramene, jen~ chce být obohacen svými pYítoky, co~ naprosto není odsouzeníhodným, ale naopak pYirozeným prvkem ve vývoji tvor í osobnosti.<br><br> Dalaím typickým projevem systematického u~ívání vývvy základních atributo umleckého díla je pandemie anorganického eklekticismu, pYedstavující dosledek nedostatku základních hYiven v roli jednoho z mo~ných motivo pokusu o dosa~ení ryso jedine nosti za ka~dou cenu. Mechanistický princip tchto genetických experimento mi urinovského typu rodí armády mutanto, jejich~ spole ným rysem je sice naatstí neschopnost dalaí reprodukce, avaak pouze v jednotlivé Yad, neboe iluze originality insipiruje k následování v globálním mYítku na nejroznjaích polích innosti. Ji~ z pouhého po tu pravdpodobnosti je jasné, jaký nárost populace projekto lze u této laciné pracovní techniky pYedpokládat. ZapotYebí je opravdu velmi málo  dosledná nepYítomnost vole k hlubaí znalosti ducha a koYeno jednotlivých komponent vytváYeného produktu. Janá ek, Bartók, Honneger i Martino by si v tchto souvislostech mo~ná odpustili dlouhá léta usilovného studia pYíbuzných fenomenologií. <br><br> PYijímaje tento stav coby nezvratný pád lovka do hlubin antropocentrismu a vidíce jej Kubínovým okem na smaném vozí ku svých sebestYedných tezí je tYeba pYijmout boj jakkoli marný, avaak nezbytný, neb duch trvale vzhlí~í i z nenasytn otevYeného chYtánu a nedohlédnutelného, le  definovatelného dna propasti pohlcující v rituálu despiritualizace vae ~ivé.<br><br> Jsoucno mo~e být pochopitelným dovodem k prostým reaktivním úkorným antitezím, coby emocionáln akceptovatelného projevu bezmoci, takový postoj je vaak vlastn jen prostou algebraickou negací, standardem, u~ívaném svým protipólem v opa ném gardu a jeho osud lze proto uzYít le~et na stejném dn jako tlo svého nejvtaího nepYítele. <P align=right>Vladimír Hirsch 2001<br><br> <P align=left><FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"><b>ZaYíkadlo experimentu <br></b> <p align="justify"><FONT size=1 face="Arial"><font color=#AAAAAA> Umní není pokusnictví, implicitn je toti~ v experimentu pYítomna bu nejasnost pYedstavy autora o vytváYeném nebo neospravedlnitelný kalkul, explicitn pak pouhý pYívlastek i nevdomost, nevíme-li si rady se zaYazením. Slovo "experimentální" dodává popisovanému objektu zdání intelektuáln vyaaího typu pracovní techniky, zYejm vzhledem k obecné pozitivní konotaci s experimentem vdeckým. Pro deskripci umleckého díla je takové ozna ení ovaem zcela bezobsa~né. NeYíká naprosto nic o jeho podstat, ba ani o jeho díl ích atributech. ZaYazení tohoto typu je proto výrazem potYeby nebo neschopnosti jiného vysvtlení ne~ mimo podstatu vci samé. <br><br> Nejen pro tento termín, ale i pro vaechny jemu podobmé platí, ~e ka~dým podobným zjednoduaením zákonit nejen devalvujeme sledovaný objekt (ae je ji~ jeho skute ná hodnota jakákoli), ale pYedevaím si bláhov pYizposobujeme nepYizposobitelné. To vae je výslednicí neochoty jít za hranici toho, co eufemisticky nazýváme svým vkusem, co je vaak ve skute nosti limitem naaí vnitYní percepce. Ten je povýtce stanoven naaimi vlastními nedostatky, z nich~ ústí instinktivní strach z neznámého i obava ze sdlení, které by mohlo pYesáhnout náa individuáln akceptabilní existencionální model.<br><br> <P align=right>Vladimír Hirsch 1999<br><br> <P align=left><FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"> <a name="Slovanská_hudba"></a> <b>Slovanská hudba<br></b> <p align="justify"><FONT size=1 face="Arial"><font color=#AAAAAA> Slovanská hudba má svá sfecifika. Ponechám mimo ryze odbornou rovinu, nebudu tedy mluvit o modalit, o historických souvislostech, atd. Slovanský princip tkví pYedevaím ve vtaím spojení se zemí, s lidovou hudbou a tím i s povodními koYeny hudby, proto je syrovjaí a mísí se v ní bez antagonismo historické vlivy kYeseanství a pohanství. Proto je více z masa a krve, ani~ by ovaem postrádala duchovnost, která má vaak konkrétnjaí, uchopitelnjaí obrysy. Je plna obrazotvornosti, hraje v ní dole~itou roli nezkrotnost a váanivost, bezprostYednost citových a emo ních projevo. Je prosta akademi nosti a umlosti, vyrostá z pYirozené podstaty. V tchto souvislostech mám ovaem pYedevaím na mysli skladatele typu Igora Stravinského, Leoae Janá ka, rozhodn vaak té~ Antonína DvoYáka, Rimského-Korsakova, Musorgského, Bohuslava Martino, Miloslava Kabelá e i Sofii Gubajdulinu, tedy skladatele z velmi vzájemn vzdálených stylových i epochálních kon in. Tento pYístup je blízký i neslovanským skladatelom, jejich~ tvorba mla co dlat se vzájemnými vlivy hudby multietnického regionu stYední a východní Evropy, pYedevaím Bartókovi a Kodálymu.<br><br> <P align=right>Vladimír Hirsch 1994<br><br> <br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> </p></td></th> <th><td width="10" align="left" height="2" valign="top"> <FONT face="Arial"><FONT size=2><font color="#CCCCCC"></b></td></th> <th><td width="290" align="justify" height="2" valign="middle> <font face="Palatino Linotype" size="3"><P align=justify><BR> <a name="Poezie"></a> <b><font color=#DDDDDD>POEZIE<BR> <b><P align=justify><font face="Arial" size="1"><br><font color=#DDDDDD>AURA</b><br> <br><font color=#AAAAAA> Ve stínu kYí~o, nících nad propastí a kYi ících tvé jméno, zkYiven jak v lon, co nevydá svoj plod, spílám vaem pro jejich strach, jen~ je strachem mým. Jen osamlost, jitro bolesti, stisk pouta útrpnosti a tYmen sedla, v nm~ jsem uvznn, pYináaí vdomí, je~ nelze uchopit bez ujaYmení.<br> <br> <b><P align=justify><font face="Arial" size="1"><font color=#DDDDDD>BEZ ODHODLÁNÍ</b><br> <br><font color=#AAAAAA>Procházía nesmle slep kon ícími, sevYenými Yadami pYekotn vzrostajících stromo vyhaslých vý itek a uml ených stesko, sáma osleplý, vy erpan omílající dávno zetlelé pou ky, které nepomohou zatla it o i tomu, co nikdy nebylo, a koli spálilo tvoji tváY. Co nehledáa, to nikdy nenajdea.<br> <br> <b><P align=justify><font face="Arial" size="1"><font color=#DDDDDD>REPRODUKCE</b><br> <br><font color=#AAAAAA>Krev prýatí ze vaech ran, i tch, co dávno zhojeny. Toe zákon, v nm~ literu nelze naplnit. Tup znjí jeho údery do hlav pYeplnných semeny, z nich~ nic ne~ zármutek.<br> <br> <b><P align=justify><font face="Arial" size="1"><font color=#DDDDDD>ZLOXE ENÝ</b><br> <br><font color=#AAAAAA>Porann povstal jsi t~ce z chladu plamene, slepý vynoYil ses tápaje z ~áru ba~in. Bez chvjících se obav i bez o ekávání dotkl se prahu domu, jen~ ml ti být úto iatm. Chtl bys to vyYknout, ale pouze pohybujea rty. Chtl bys ukázat v ta místa s jejich spícími hrozbami, avaak nikdo neuslyaí tvá slova, nikdo neuzYí tvých ino. Jsi nucen, krváceje skrývat se ve strachu jako trpný hmyz, jeho~ úkolem je akodit. Pohybujea se toporn s vyhYezlými útrobami a se studem je neohraban zakrýváa vaím, co je po ruce, ve snaze nepohorait ty, kteYí nechtjí být obtí~eni.<br> <br> <b><P align=justify><font face="Arial" size="1"><font color=#DDDDDD>TAK ZTRACENÝ BOJ PO AL</b><br> <br><font color=#AAAAAA>Dýchá, tedy ~ije. Ta hlubina, ji~ nevidím. Vyplnná prázdnota, obsah vaak nelze nikdy spatYit. Pouze ten dech, neklidný, neustálý. Zástupy shromá~dily se kolem ní se zvdavostí pohlédnout dolo a pocítit lehké mrazení, pYíjemný závan strachu bez rizika pádu, jemu~ brání pevnou ocelovou sítí obehnané její ústí. Sic pugna perdita incipiebat.<br> <br> <b><P align=justify><font face="Arial" size="1"><font color=#DDDDDD>DIMENZE</b><br> <br><font color=#AAAAAA>Neslyaía kYik své duae, kterou jsi opustil, pozYenou bahnem mo álo prostYednosti, je~ neznají slitování, ne~ na svém mokvajícím dn. Neslyaía kYík své duae, zmítané zoufalstvím pYeeaté míchy. Tak pYekvapiv pomalu kutálející se lebkou, vzdalující se svému ztrnuvaímu trupu, vydanou vzdálenosti bezrozmrného. Te práv se zalyká temnotou propastnou tak, ~e i zvon v ní umlká, tichem tak bezbYehým, ~e vskutku není slyaet. Neslyaía kYik své duae, kterou jsi opustil, nucenou ~ivit se vlastním bezmocným hnvem, zanechals jí být jsoucí nejsoucností. Co jsi? Jsi? <br><br> <P align=right>Vladimír Hirsch (1997-2000) <br><br> <P align=justify><font face="Palatino Linotype" size="3"><BR> <a name="Aforismy"></a> <b><font color=#DDDDDD>AFORISMY </b><br> <br><p align="justify"><FONT size=1 face="Arial"><font color=#AAAAAA> Umní nemo~e být politickým i sociálním románem, relaxa ní hudbou, projevem postindustriální kultury nebo dadaisticky absurdní tragikomedií, ani~ by tím bylo více, ne~ sebou samým. Není-li tím, existuje za nepYítomnosti základních funkcí, jako lovk se zástavou srde ní innosti. Takový stav se zdá být se ~ivotem pomrn málo slu itelný. <br><br> V sou asnosti je ztráta základních atributo umleckého díla více ne~ zjevná. Nikoli proto, ~e by toto tvrzení bylo vykYikováno. Stalo se tak tiae a bez pohYebních ~alozpvo. A pokud snad se njaké ozvaly, za vítzného pokYiku nositelo vaech dobových standart nebyly slyaet. <br><br> Není ztrátou svobody, obtujeme-li její tlo za jejího ducha, tedy díky zdánliv svazujícímu Yádu osvobozujeme podstatu. Jakkoli se mo~e zdát být toto tvrzení absurditou a akt sám o sob zdánliv bolestnou ztrátou, není svobody bez Yádu. Ani umlecké.<br><br> Umní je dít, spontánn vyalé z lona jako bezmocný tvor, innost umlcova pak není ni ím jiným, ne~ cílevdomou a zodpovdnou prací rodi e, spo ívající v ochran jeho rostu, identity, pYirozeného zrání a istoty.<br><br> PYijímaje stav nezvratného pádu lovka do hlubin antropocentrismu a vidíc jej Kubínovým okem na smaném vozí ku svých sebestYedných tezí, pYíjmul jsem vaak za svoj boj jakkoli marný, avaak nezbytný, neb duch trvale vzhlí~í i z nenasytn otevYeného chYtánu a nedohlédnutelného, le  definovatelného dna této pohlcující propasti. Despiritualizované jsoucno mo~e být dovodem k prostým reaktivním úkorným antitezím, coby emocionáln akceptovatelného projevu bezmoci, takový postoj je vaak vlastn jen prostou algebraickou negací, standardem, u~ívaném svým protipólem v opa ném gardu. <br> <P align=right>Vladimír Hirsch 1995-2002 <br><br> <br> <font face="Palatino Linotype" size="3"><p align="justify"><BR> <a name="Texty"></a> <b><font color=#DDDDDD>TEXTY<br><br> <FONT size=1 face="Arial"> <a name="Zygote"></a> <img src="e_menu_soubory/Geometrienev2.jpg" width="73" height="70" align="left"> <b><font color=#DDDDDD>ZYGOTE / ZBORCENÉ SLOUPY<br> <font color=#AAAAAA>Tom Saivon, 1999<br> (Geometrie nevdomí)<br><br><br><br> PilíYe svta se hroutí ty je~ nikdy nebyly. Nic ve mn nezostává. Mla bych procitnout Smrt se promHuje. Nemohu zmnit svoj osud. Nic ve mn nezostává. Vae ze mn uniká. Ji~ ~ádný nový svt jen~ v strnulost se promní. Nejsme si rovni v sutinách. Mrtví vidí moj pád. Budu se modlit ke kameni. Pokleknu pYed skálou v ní~ ukryty jsou promny v sutinách. Mrtví vidí moj pád <br><br><br> <img src="e_menu_soubory/Geometrienev2.jpg" width="73" height="70" align="left"> <b><font color=#DDDDDD>ZYGOTE / SEBESTXEDNÝM<br> <font color=#AAAAAA>Tom Saivon, 1999<br> (Geometrie nevdomí)<br><br><br><br> Slova jsou ústy zrady a hanba nevýslovná. Za hrdostí na pokraji svta zhrouceného. Ó jaká ztráta. Jak ne istý byl jen tvoj úmysl zatímco ses leskl lov e chtls rozsápat nás na kusy. My mli jsme se stát otroky. Ó jaká hanba. SevYu sebe v srdce hukotu sevYu vae kolem cizím pohledem. Jsem lovk. Jsem ~ivot. Jsem le~.<br> <br><br><br> <img src="e_menu_soubory/Geometrienev2.jpg" width="73" height="70" align="left"> <b><font color=#DDDDDD>ZYGOTE / ZLÁ JE HMOTA<br> <font color=#AAAAAA>Tom Saivon, 2000<br> (Geometrie nevdomí)<br><br><br><br> Nejsem pln hYíchu ani viny. Nehlásám slova o dokonalosti. Jsem synem Bo~ím pohle na mou bo~skou jiskru. Na pustém míst bez hnutí a bez spojení bez odpo inku a spo inutí aedo erný kámen v krvácejícím srdci. Zlá je hmota vru zlá k t~kému podstavci m prov~dy ková. Ztrácím vzpomínky na svoj povod. Zmizely se vaemi roky. Jak se vzdát hmoty? Jak pYemoci smrt? Stále jen hledám cestu zpt. Nikdy se po ní nevydám. Zlá hmota vru zlá k t~kému podstavci m prov~dy ková. <br> <br><br><br> <img src="e_menu_soubory/Geometrienev2.jpg" width="73" height="70" align="left"> <b><font color=#DDDDDD>ZYGOTE / LAMENTACE<br> <font color=#AAAAAA>Tom Saivon, 2000<br> (Geometrie nevdomí)<br><br><br><br> StvoYitel je pánem zla, stvoYitel je pánem. Vyrval m z lona kde jsem v klidu spal. Spílám ti spílám zlý StvoYiteli. Neche hnv pozemského erva v oblacích burácí. Neche promní se v bouYi je~ smete tvoj pYíbytek. Pro  m jen k hroud poutáa? Pro  nedovolía mi vzletu? Pro  k utrpení a v né smrti jsi mne odsoudil? U~ aby se naae o i otevYely a uvidly co je dobré a co zlé.<br> <br><br><br> <img src="e_menu_soubory/Geometrienev2.jpg" width="73" height="70" align="left"> <b><font color=#DDDDDD>ZYGOTE / HOXKÝ DAR OHN<br> <font color=#AAAAAA>Tom Saivon, 2000<br> (Geometrie nevdomí)<br><br><br><br> Jsem aeasten. Nyní jsem aeasten. Neslyaím ~ádné volání. Jsem kone n zrozen pro jednu vc. Nepamatuji se. Vidím jen oheH. Jsem aeasten. Nyní jsem aeasten. <br><br><br><br> <font face="Palatino Linotype" size="3"><b><font color=#DDDDDD>EXTERNÍ STRÁNKY<br> <br> <a href="http://convozine.com/952-czechia"><img src="e_scripts_soubory/convozine.jpg" width="110" height="39" align="justify" border=0></a> <br><br> <a href="czechia_name.html"><img src="e_scripts_soubory/czechia.jpg" width="110" height="39" align="justify" border=0></a> <br><br> <FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <P align=left>Odkazy na jedotlivé lánky a texty:<br> <a href="#Medek">Medek</a> <a href="#Kafka">Kafka</a> <a href="#Eseje">Eseje</a> <a href="#Salut_artist">Salut_artist</a> <a href="#Slovanská_hudba">Slovanská_hudba</a> <a href="#Poezie">Poezie</a> <a href="#Aforismy">Aforismy</a> <a href="#Texty">Texty</a> <a href="#Zygote">Zygote</a> <br><br><br><FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"> <a href="cz_menu.html"><img src="index_soubory/zpet.jpg" width="60" height="30" align="justify" border=0></a> </font> </p> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <br><br><br><br><br><br><br><br><br><br> <FONT size=1 color=#DDDDDD face="Arial"> </p></td></th> </table> <TABLE cellSpacing=1 cellPadding=1 width=900 align=center border=0> <TBODY> <TR> <TH><td width="900" align="middle" height="2" valign="top> <FONT size=1><font color="#000000" face="Arial"> <font size=2 color="#999966" face="Palatino Linotype">________________________________________________________________________________________________________________________________ <br><br> <FONT size=1><font color="#999966" face="Arial"> © Vladimír Hirsch, Tom Saivon 1995-2002 <BR> </DIV></FONT></FONT></FONT> </table> </body> </html>